Anotace cyklu
Cyklus přednášek nabízí možnost do hloubky se seznámit s fenoménem reklamy a jejími podobami v dějinách i v současné mediální společnosti. Seznamuje nejenom s historickým vývojem vizuálních prostředků, jimiž reklama ve 20. století komunikovala a jejími současnými formami, ale učí také na reklamu kriticky nahlížet a prakticky ji analyzovat. Na základě množství ukázek tištěné i pohyblivé reklamy dává série lekcí reklamní komunikaci do vztahu s technologickým a kulturním vývojem moderní společnosti. Prostřednictvím analýzy televizní reklamy umožňuje studentům osvojit si nový slovník a účinnou metodu, které vedou ke kritickému a komplexnímu vidění zdánlivě jednoduše předávaných sdělení. Závěrečné seznámení s dokumentárním snímkem Český sen pak otevírá otázky spojené s etickými hranicemi marketingové komunikace a manipulací realitou, které se světem reklamy významně souvisejí.
Úvodní lekce studenty zavádí do druhé poloviny 19. století a představuje jim svět prvních reklam. Postupně proniká jednotlivými etapami vývoje moderní společnosti a ukazuje, jak se z původně textové a typograficky méně atraktivní komunikace dostává ke slovu médium komiksu, ilustrace a následně další typy vizuálních médií. Seznamuje s fenoménem kodakových a polaroidových reklam, jež odráží zásadní rozdíl charakteru společnosti a vztahů jednotlivců v první a druhé polovině 20. století. Představením rozvoje internetu a nástupu sociálních sítí se dostává k fenoménu sebeprezentace jedince v online prostředí a trendům DIY (Do It Yourself) kultury, jež se vůči konzumní a globální reklamní kultuře vymezují.
Druhé setkání nabízí studentům vhled do současných technik práce s publikem a příjemci reklamních sdělení. Ukazuje zajímavé příklady neurovědeckých experimentů, jež sledují zájem diváka o obrazem předávané informace (magnetická rezonance, eyetracking) a seznamuje s výzkumnou technikou focus group. V hlavní části programu učí studenty základům sémiotické analýzy prostřednictvím osvojení si pojmů denotace a konotace, syntagmatické a paradigmatické znaky a mýtus. Těžiště lekce následně spočívá v samostatné skupinové práci studentů, kteří s pomocí lektorky analyzují známé reklamní kampaně.
Ve třetí lekci si představíme některé výrazné rukopisy renomovaných tvůrců filmové, televizní, internetové (audiovizuální) reklamy. Rozebereme si případy slavných reklam, které skvěle fungovaly a fungují, a ukážeme si také příklady reklam, které, přestože se proslavily, nesplnily svou funkci reklamního sdělení. Zamyslíme se nad tím, proč takové reklamy selhaly a zpřehledníme si prvky, které by každá řemeslně dobře udělaná reklama měla obsahovat a dobře kombinovat. Na závěr lekce se zaměříme na praktické aspekty pracovního postupu při vzniku reklamy a na klíčová rozhodnutí, která před nás audiovizuální reklama staví.
Ve čtvrté lekci se prostřednictvím filmu a dokumentárního filmu zaměříme na kritické otázky spojené s reklamou a jejím vztahem k veřejnému prostoru a médiím. Zvážíme možná rizika manipulace, prodiskutujeme etické otázky, které před nás v souvislosti s reklamou předstupují, zastavíme se u nehmotnosti zboží a komodit obecně v době digitálního věku a zevrubně prozkoumáme jak pevné je spojení mezi reklamou a audiovizuálními médii a shrneme hlavní argumenty předešlých lekcí.
Po absolvování kurzu budou mít studenti vědomosti i předpoklady pro jistější pohyb ve světě audiovizuálních médií, jejich produktů, reklamy a reklamních strategií.
Lektoři
Andrea Průchová, vyučující vizuální komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Prague College, vedoucí Platformy pro studium vizuální kultury Fresh Eye, spolupracovník Ústavu pro studium totalitních režimů. Aktuálně dokončuje doktorské studium na Univerzitě Karlově. V letech 2015-2016 působila jako vědecký pracovník v rámci Fulbrightova stipendia na New York University a Pratt Institute. Zaměřuje se na výuku základů vizuální gramotnosti a vztah vizuální kultury a paměti. Na toto téma publikovala v Palgrave Macmillan a Springer Publishing House. Je řešitelkou dvou výzkumných grantů zaměřených na vztah obrazu a výuky moderních dějin. Pravidelně přednáší na zahraničních konferencích v oblasti studia vizuální kultury, kulturálních studií a sociálních dějin (Columbia University, Boston, Valencia, Cardiff, Wroclaw a další).
Marek Loskot vystudoval Ústav filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě v Brně. Podílel se na řadě reklamních kampaní, provozoval vlastní kreativní kancelář Filmochod a vedl několik workshopů zaměřených na reklamní kampaně a strategie natáčení reklamy. V současnosti působí jako referent projektů a propagace ve Státním fondu kinematografie.
Šimon Bauer, lektor, filmový a televizní teoretik. Je absolventem oboru Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Masarykově Univerzitě v Brně, dlouhodobě spolupracuje s MFDF Ji.hlava a od října 2014 řídí Centrum dokumentárního filmu. Zabývá se zejména výzkumem strategií programování Československé televize v jejích začátcích a distribučními vztahy mezi ČST a tehdejším Státním filmem. Toto téma zpracovává i ve svém příspěvku v antologii Naplánovaná kinematografie.
Iva Honsová je koordinátorka vzdělávacích aktivit CDF, dlouhodobě spolupracuje s MFDF Ji.hlava a je též příležitostnou překladatelkou, dramaturgyní a lektorkou na volné jógové noze.
