Současný český dokument: Od teorie k praxi

OBSAH CYKLU

Cílem tohoto cyklu je vzbudit zájem o dokumentární film jako o médium přenášející zkušenosti, jako o prostředek tvorby. Obsah jednotlivých částí se skládá z ukázek a následné analýzy významných děl českého dokumentu polistopadové éry: Nový Hyperion, Český sen, Auto*mat, Nonstop, Maturita v listopadu, Zánik Československa v parlamentu a případně dalších.

Analýza klade důraz na interpretaci významu. Ptá se, jakým způsobem a s pomocí jakých metod se dokumentární film snaží předat svá sdělení. Jedná se tedy o vodítko k tomu, jak rozumět filmové řeči dokumentu. Cyklus podtrhuje význam tématu a úhel pohledu autora, zásadní veličiny pro tvorbu dokumentárního filmu.

Analytický pohled na autorský dokumentární film je v rámci cyklu rozšířen o základní postupy a praktická východiska tvorby. Posluchači tak mohou zjistit více o praktické stránce natáčení dokumentárních filmů a zároveň kriticky analyzovat jednotlivé dokumentární snímky.

FORMÁT

Přednášky lektora jsou doprovázeny řadou filmových ukázek, příkladů z praxe a diskuzí se studenty. Celkem se realizují 4 přednášky, z nichž každá je koncipována na optimální čas 120 minut.

Cyklus je určen mírně pokročilým studentům se zájmem o problematiku.

1. lekce: Analýza díla 

První lekce nabídne ukázku dokumentárního díla v délce cca 50 minut. Dále lektor vysvětlí základní pojmy jako interpretační rámec, princip propojení jednotlivých sekvencí, úhel pohledu autora, míra angažovanosti autora v ději, práce s prostorem atd. Jako ukázka bude využit jeden z výše uvedených českých dokumentů, závěr lekce uzavře diskuze.

2. lekce: Rozmanitost postupů 

Druhá lekce seznámí účastníky s nejrozmanitějšími podobami dokumentu za pomoci krátkých ukázek, které se liší svojí stavbou či zaměřením. Použity budou filmy: Maturita v listopadu, Nový Hyperion, Bohemia Docta, Manželské etudy, Nonstop, Papírový atentát a další. Na příkladu těchto rozdílných forem se dokumentární film ukáže jako svébytná součást kinematografie a vymaní se tak z klišé, které z něj pro mnohé vytváří televize (dokument = film o přírodě). Lekce dává nahlédnout do společenských a sociálních problémů porevoluční doby ztvárněných v dokumentárních filmech.

3. lekce: Základy natáčení

Prakticky zaměřená lekce, při níž se posluchači seznámí se základy práce s kamerou (typy záběrů – velikosti, úhly) a se způsoby střihu. Krátká ukázka z hraného filmu demonstruje dané střihové postupy a typy záběrů  (Kmotr, 1972). Závěrem přednášky bude uvedeno krátké cvičení z FAMU, které se realizuje ve skupinkách 4–6 osob (podle počtu žáků) na obyčejnou digitální kameru. Princip úkolu kombinuje seznam cca dvaceti různých druhů záběrů použitých v libovolně zvoleném příběhu. Cvičení přináší zajímavé výsledky – studenti si uvědomují fungování jednotlivých záběrů a jejich následný význam.

4. lekce: Jak dál? 

Poslední přednáška se věnuje vyhodnocení přínosů a poznatků kurzu a následné diskuzi. V další části se lekce zabývá možnostmi posluchačů uplatnit se jak v praktické činnosti, tak v teoretickém studiu tohoto odvětví kinematografie. Účastníci dostanou seznam doporučených filmů z dějin kinematografie (české i světové), s přihlédnutím k jejich dostupnosti, doplněných krátkými vysvětlujícími komentáři.