Příběhy popravených z období rudého teroru.
V brněnské věznici na Cejlu se v době po únorovém převratu v roce 1948 popravovalo vlastně krátkou dobu — ani ne pět let. Příběhy těch, kteří tam skončili s oprátkou na krku, jsou mimořádně dramatické. _Posledním z popravených byl odvážný Leopold Doležal, který se zapojil nejdříve do protinacistického a později i do protikomunistického odboje. Kniha představuje jeho neobyčejný příběh, stejně jako příběhy devíti dalších statečných lidí, kteří zbytečně ztratili své životy. Patří mezi ně například nezlomný bojovník Petr Křivka, ale také bývalí partyzáni Jaromír Vrba a bratři Daňkové. Na zdejším vězeňském dvoře vyhasl i život významného valašského podnikatele Jana Křižana.
Na popravišti umírali ti, kteří se pokoušeli čelit totalitě, násilí, nebo „jen“ chtěli žít ve svobodném světě. Už proto bychom měli jejich příběhy znát. Kniha je tak zároveň splátkou jakéhosi dluhu vůči nim i mnoha dalším nespravedlivě odsouzeným.
V brněnské věznici na Cejlu se v době po únorovém převratu v roce 1948 popravovalo vlastně krátkou dobu — ani ne pět let. Příběhy těch, kteří tam skončili s oprátkou na krku, jsou mimořádně dramatické. _Posledním z popravených byl odvážný Leopold Doležal, který se zapojil nejdříve do protinacistického a později i do protikomunistického odboje. Kniha představuje jeho neobyčejný příběh, stejně jako příběhy devíti dalších statečných lidí, kteří zbytečně ztratili své životy. Patří mezi ně například nezlomný bojovník Petr Křivka, ale také bývalí partyzáni Jaromír Vrba a bratři Daňkové. Na zdejším vězeňském dvoře vyhasl i život významného valašského podnikatele Jana Křižana.
Na popravišti umírali ti, kteří se pokoušeli čelit totalitě, násilí, nebo „jen“ chtěli žít ve svobodném světě. Už proto bychom měli jejich příběhy znát. Kniha je tak zároveň splátkou jakéhosi dluhu vůči nim i mnoha dalším nespravedlivě odsouzeným.
