Shirley Clarke
Výpis filmů autora
Bruselské smyčky
Shirley Clarke / Spojené státy / 1957 / 58 min. 52 sec.
Soubor krátkých němých snímků byl určen pro americký pavilon na Světové výstavě Expo v Bruselu v roce 1958. Filmové sekvence byly v pavilonu přehrávány v neustálé smyčce: nešlo v nich tedy o vyprávění příběhu a kresbu postav, ale spíše o ukazování záblesků z každodenního amerického života. Ve filmovém programu měly být prezentovány chlouby tehdejších Spojených států: moderní metropole, šťastné nukleární rodiny, technologické vymoženosti a plné regály supermarketů. Díky dynamické montáži a výrazné estetice se však režisérce podařilo vytvořit filmovou koláž připomínající avantgardní experimenty.„Měly ukázat záblesky z amerického života. Zatímco já točila v New Yorku a okolí a pak stříhala, Donn Pennebaker cestoval po státech a sbíral snímky, které mi pak posílal. Natočili jsme zhruba 30 smyček. Některé točil Penny, některé já, a Ricky Leacock a Wheaton Galentine každý udělali jednu. Já přišla s rytmickým střihem, aby ty tříminutové smyčky fungovaly. Musela jsem do cca 30 metrů filmu dostat hodně informací. Na Expu tyto smyčky měly velký úspěch.“ — Shirley Clarke
Jasonův portrét
Shirley Clarke / Spojené státy / 1967 / 105 min. 0 sec.
Jason Holliday byl afroamerický prostitut, tanečník v nočních klubech a kluk pro všechno. V hotelovém apartmá popíjí, kouří a předvádí se před kamerou, zatímco se jej režisérka a zbytek štábu vyptávají na jeho život. Minimalistický formát filmu pracuje s principy cinéma vérité, jež však podrývá snaha filmařů dostat Jasona do extrémních poloh, v nichž se vyjevuje tragičnost jeho osudu. Díky protagonistově extrovertní povaze a zvyšující se hladině alkoholu v krvi se odkrývají příběhy z Jasonova života, jež v něm probouzí hysterický smích i pláč a poukazují na každodenní realitu menšin v 60. letech v USA. „V Jasonově portrétu se Shirley Clarke projevila jako naprostý génius. Doufám, že ji jednoho dne budou srovnávat se mnou. Shirley a Rogosin se o své subjekty doopravdy zajímají, chtějí vědět, jak přemýšlejí, a co cítí.“ — John Cassavetes „Nejpozoruhodnější film, jaký jsem kdy v životě viděl, byl Jasonův portrét… Ten film mě naprosto fascinuje.“ — Ingmar Bergman
Jazyky
Shirley Clarke / Spojené státy / 1982 / 20 min. 22 sec.
Snímek zachycuje umírajícího muže, který vede svůj poslední – dadaisticky hravý i intimní – monolog. Kamera zachycuje jeho tvář a experimentování se střihem a digitální manipulací mění významy vyřčeného. Autorem monologu je americký dramatik Sam Shepard a jediným hercem divadelní inovátor Joseph Chaikin.
Realizováno za podpory:
