Čas je
Zaur Kourazov / Rusko, Belgie / 2020 / 20 min. 23 sec.
Mrazivé prostředí vylidněné čečenské vesnice během tuhé zimy, proti němuž stojí teplo tradičního slovanského venkovského domova, jenž obývají matka s dcerou a jejich mourovatá kočka. Každodenní činnosti a jednoduché rituály, jako je vyšívání, sledování televize nebo louskání slunečnicových semínek, může narušit neočekávaný příjezd bývalé obyvatelky, která se po dlouhé době vrací do rodné vsi. Esteticky podmanivý snímek poklidným způsobem uvádí diváka do světa prostých čečenských venkovanů a působí jako melancholické pozastavení v uspěchané moderní době, která se protagonistek filmu sotva dotkla.
„Při práci s kamerou si rád hraji. To pochází z doby, kdy jsem ještě žil v Čečensku. Večer jsme museli zhasnout všechna světla, abychom se přitahovali pozornost odstřelovačů a bombových útoků. Když nás míjely vojenská auta, jejich světlomety ozařovali zdi a vytvářely fascinující stínohry“ Z. Kourazov, z rozhovoru v 2018
