100 ročních období

Režisér Giovanni Bucchieri se nechal inspirovat videodeníky z dob, kdy byl mladým tanečníkem Švédského královského baletu a poprvé v životě se bláznivě zamiloval. S pomocí záběrů starých přes 25 let a hraných sekvencí skládá emotivní, zčásti skutečný milostný příběh dvou spřízněných uměleckých duší. Do jejich vztahu ovšem zasahují nezdravé ambice i touha po uznání. Třetí „postavou“ mnohovrstevnatého příběhu se pak stává protagonistova bipolární porucha. Jeho prožívání se během manických epizod stává intenzivnějším, kontrasty ostřejšími, a také vztah se začíná vymykat kontrole. Láska ale odolává.

„Došlo mi, že jsem chtěl natočit film na rozloučenou, mít pořádnou rozlučku, kterou jsem s těmi, které jsem miloval, nikdy neměl, sbohem nejen od Louise, ale také katarzní sbohem ze světa.“ – Giovanni Bucchieri

Zdroj citátu: Cineuropa