Čisté A

Klavír je nástroj, bez nějž si nelze hudební svět představit. Jak se však ze západní civilizace poprvé dostal do oblastí, kde nebyl tradičně dostupný, a jaké důsledky to s sebou přineslo? Ve své krátké filmové básni se autorka prostřednictvím sugestivních obrazů klavíru uprostřed přírodních scenérií a otázek ohledně korejského přijetí komorního tónu A, jenž je v hudební oblasti ladicím standardem, stává svého druhu archeoložkou, která ve vztahu ke zvuku odkrývá historické, společenské i kulturní nánosy.

„Scénu jsem pojala jako symbolický moment systémů a politik západních zemí, které se vztahují k hudebnímu nástroji přicházejícímu do Koreje. Tradiční hudba této země nepovažovala výšku tónu za důležitou, ale zavedení klavíru mělo obrovský dopad na místní hudební scénu a sluchové vnímání Korejců.“ — YoungEun Kim

Zdroj citátu: The Korea Herald