Lamačky kamene

V roce 1908 zahájili argentinští lamači kamenů nejdelší stávku v dějinách země. Dochovalo se jen pár svědectví a žádné obrazové materiály. O šedesát let později o incidentu vznikl hraný film, který ale opomenul, že mezi stávkujícími byly i ženy. Režisérka Azul Aizenberg se proto pustila do napínavého pátrání po fragmentech zapomenuté historie, aby vyzdvihla, jaký význam měla událost pro stále trvající boj za práva vykořisťovaných sociálních skupin. 


„Slovy Jonase Mekase, dějiny filmu jsou neviditelné: jsou to příběhy přátel, kteří společně dělají to, co je jim drahé. V tomto případě jsou to příběhy soudruhů, kteří bojovali za revoluci.“ (Azul Aizenberg)