Léto a zima

Rodiny na výletě, lidé při práci, slavnostní průvody, ulice měst, interiéry bytů. Diapozitivy zachycující všednodennost bývalé NDR slouží jako vizuální podklad pro reflexivní lyrický komentář. Ten je tvořen úryvky z prozaických i esejistických děl Jamese Joyce, Georgese Orwella, Henryho Jamese, Josepha Conrada, F. Scotta Fitzgeralda nebo Virginie Woolf. Obrazy konkrétních lidí, míst a rituálů, o kterých se ovšem nic podrobnějšího nedozvíme, získávají nadčasové kvality díky mimoobrazovým úvahám nad smrtelností, osudem nebo otiskem, který po sobě na tomto světě – třeba prostřednictvím fotografií – zanecháváme.

„Člověk se zřejmě stává tělesnějším a smrtelnějším. Jak člověk stárne, jen mládí má chuť nesmrtelnosti.“