Moje květina

Vysoko v horách se vede trochu jiný život. Blízko ledovcům, v odtržení od civilizace vidíte jasněji hvězdy na noční obloze, můžete meditovat v naprostém tichu nebo cítit pokoru tváří v tvář živlům. Ale také pozorovat úplně jako z první řady ústup ledových mas a s tím související zmar. Poetický dokument dotýkající se alpských vrcholů je věnován lidem, kteří se pohybují ve výškách, a přesto se nad nikoho nepovyšují. Spíše setrvávají na místě, obklopeni přírodou, stejně jako tento film, pokoušející se zachytit genius loci prostředí, kde se většinou čas odměřuje v eonech a věcích.

„Moje květina neustále mění úhel pohledu při ‚popisu [horského] života, který plyne na různých úrovních‘.“

Zdroj citátu: Variety