Mokrý sen

Voyeuristická evokace třídenního pohřebního rituálu zpřítomňuje smrt jako poetickou i politickou záležitost. Fantasmagorické detaily mrtvého těla, vlasů či lidské kůže se eroticky protínají s intimitou, tajemstvím a fascinací. Mokrý sen je haptickým „zvnějšněním“ vnitřního umírání v opresivní společnosti.

„Film byl natočen bez scénáře, nedodržuji v něm kontinuitu času a prostoru, postav ani příběhu. Výsledkem jsou vnitřní obrazy, které vznikly kombinací fantazie a filmového experimentu.“ Kim Yun-tae

Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: