Requiem

Pomalý film vytváří intenzivní zážitek průběžně téměř nerozeznatelnými, ale v trvání celku výraznými proměnami stínů, ploch a tvarů, které vyřezávají tmavá rozvětvení do světlé mlhy, jež zavaluje a vzápětí opouští sošnou statičnost houstnoucího lesa. 

„Psal jsem básně na ulicích, s ostražitostí vůči nepodloženým přirovnáním s přírodou. Představa ulice byla bolestná a já ji zbožňoval. Ale pořád si myslím, že nejvýraznější spodní proudy člověk nalezne v přírodě.“ M. Yi