Symbiopsychotaxiplasmóza, scéna 1

Dokument dokumentující dokumentární natáčení dokumentu – i tímhle krkolomným, paradoxním výčtem se někdy charakterizuje experimentální film Williama Greavese ve stylu cinema verité a velká pocta Heisenbergovu principu neurčitosti. Konkurz na fiktivní film, probíhající v newyorském Central Parku, se mění díky paralelnímu snímání tří nezávislých štábů ve strhující zážitek z procesu vzniku filmového díla, v jehož centru stojí záměrně zmatený režisér, manipulující s děním kolem sebe. Hlavními aktéry se stává štáb filmu i náhodní kolemjdoucí, spojovaní díky nápaditému střihu v jeden multiplikovaný celek.


„Když dnes děláte reality show v televizi, víte, že jste součástí pořadu a že vám začnou vymýšlet překážky nebo se vám budou snažit záměrně a vědomě komplikovat situaci. V tomto případě jako moucha na stěně sledujete situaci, kdy jsou lidé naprosto přesvědčeni, že se to Billovi vymklo z rukou a neví, co dělá.“ W. Greaves