Tmavě červený les

Jednou za rok se na tibetské náhorní plošině v provincii Sichuan sejde deset tisíc buddhistických mnišek, aby zde v extrémních podmínkách hledaly osvícení. V klášteře Yarchen si staví malé dřevěné boudy, připomínající rakve, ve kterých tráví sto nejchladnějších dní v roce. Místo vyprávění osobních příběhů sledujeme chod kláštera a každodenní rituály. V souladu s majestátní krajinou se zde přetavuje tělesné v duchovní, individuální v kolektivní. Tisíce žen v rudých róbách se stávají lesem, který navzdory diktatuře vyrůstá na „střeše světa“.

„Chci se více soustředit na to, jak se postavy cítí a na co v danou chvíli skutečně myslí, než abych vyprávěl příběh a sděloval divákům, co se děje." (Jin Huaqing)