Zrozena z hořící jabloně

Sejdi dolů do údolí, do prašného lomu, kde široko daleko nic není. Jen ty a tvoje mysl, která se napíná, aby zachytila sebemenší chvění. V dáli slyšíš praskání ohně. Člověk musí projít žehem s plným vědomím, aby se stal úplným. Monochromatický hlubinný ponor k rozostřeným hranicím vědomí a nevědomí.

„V záblescích paprsků minulých já hledám se – tě dnes.“