CENTRUM DOKUMENTÁRNÍHO FILMU

logo MFDF Ji.hlavalogo DOK.REVUElogo Inspirační fórum

cs

Adina Mandlová

Rok narození: 1910

Profese: herec

Země: Československo

Adina Mandlová, v Německu známá pod pseudonymem Lil Adina, (28. ledna 1910 Mladá Boleslav – 16. června 1991 Příbram) byla česká filmová a divadelní herečka. Její život byl mimořádně bouřlivý. Byla krásná, inteligentní, obdivovaná. „Sex symbol“ 30. let, její jméno spolehlivě plnilo sály. Zároveň se však jednalo o nešťastnou a psychicky nevyrovnanou ženu. Po válce byla poměrně zbytečně podezřívána z kolaborantských styků s německými okupanty.První hereckou příležitost dostala hned na počátku třicátých let od zcela podprůměrného režiséra Josefa Medeotti - Boháče v jeho jediném zvukovém filmu Děvčátko, neříkej ne, kde pronesla pouze jedinou větu. Zanedlouho se objevily další nabídky, avšak skutečný zlom v kariéře mladé nezkušené herečky znamenalo až setkání a dlouhodobé partnerské soužití s Hugem Haasem, s nímž Mandlová spolupracovala celkem na sedmi snímcích. Hned první společný film Život je pes předznamenal její hereckou stylizaci na několik příštích let. Zpočátku představovala spíše přirozený typ, přitahující především svým atraktivním zevnějškem. Ve filmech jako Mazlíček, Nezlobte dědečka nebo Děvčata, nedejte se! tak opakovaně ztvárňovala prototyp mladé, moderní, ironické a sportovně založené dívky. O něco později se přehrála do postav mondénních, zhýčkaných žen z vyšší společnosti (Velbloud uchem jehly, Švadlenka, Kristian). K odhalení jejího dramatického talentu a k obměně dosti schematického výrazového repertoáru významně přispěl podobně jako v případě Lídy Baarové a Nataši Gollové zejména Otakar Vávra. Ve filmech Kouzelný dům, Pacientka dr. Hegla či Šťastnou cestu se dokázala vesměs úspěšně vypořádat s náročnějšími psychologickými charaktery žen, ocitajících se v mezních životních situacích. Po odchodu do exilu se jí již nepodařilo na násilně přerušenou a slibně se vyvíjející kariéru nijak navázat. Zdroj: cs.wikipedia.org

Publikace autora

Dneska už se tomu směju

Dneska už se tomu směju

Adina Mandlová
1990 / 288 stran

Někteří z nás mají ve své knihovně zařazeno některé z předchozích vydání knihy "Dneska už se tomu směju". Ať již to první z roku 1977, které ve svém exilovém nakladatelství "Sixty-Eight Publishers" vydal Josef Škvorecký, nebo ta, která ihned po změně režimu v roce 1990 zaplavila nenasycený československý knižní trh. Pokud si je vybavíte, zjistíte, že již dávno prošla jejich "záruční doba", a kvalita, kterou nabízejí, odpovídá rychlosti a podmínkám, ve kterých vyšla, ale zdaleka již neodpovídá potřebám dnešních čtenářů: od typografie až po reprodukce fotografií. Zdálo se, že hvězda typu Adiny Mandlové si zaslouží vzpomínku, která by odpovídala její kráse a významu. Je zde rovněž další důvod. V archívech i pozůstalosti zůstalo mnoho nikdy nepublikovaných materiálů a fotografií, které by zůstaly široké veřejnosti, a především obdivovatelům, utajeny.

Realizováno za podpory:

Financováno EU
NPO
Ministerstvo kultury
Jihlava
Státní fond kinematografie
Kraj Vysočina
Dále spolupracujeme