Bohumil Robeš

Bohumil Robeš se narodil v roce 1930 v Holubicích. Od mládí se zajímal o literaturu a divadlo a prošel řadou ochotnických souborů. Kvůli špatnému kádrovému posudku se nedostal na AMU v Praze. Krátce nato byl zatčen za napojení na odbojovou skupinu SODAN (Skautská organizace demokracie a nezávislosti) a odsouzen na pět let vězení. Prošel vězeňskými tábory u uranových dolů na Jáchymovsku a táborem Vojna na Příbramsku, kde se zúčastnil tzv. nudlové vzpoury. V Leopoldově jako politický vězeň odmítl nastoupit do povinného zaměstnání, a tak jej čekaly časté a dlouhé pobyty v korekci. I ve vězení otevřeně vystupoval proti útlaku, ponižování a nespravedlnostem, v důsledku toho mu v Leopoldově ještě dvakrát trest prodloužili. Když ho ani tyto represe nezlomily, poslali ho do psychiatrické léčebny. Propuštění se dočkal až roku 1967 po třinácti a půl letech ve vězení. V krátkém období konce šedesátých a začátku sedmdesátých let se při práci skladníka mohl věnovat publicistické činnosti. Vydal mnoho článků v tisku, natáčel reportáže pro brněnský rozhlas, a dokonce působil v poradním sboru pro divadlo. Nástup normalizace ale přinesl další znemožnění seberealizace v kulturní sféře. Po roce 1989 působil Bohumil Robeš v zastupitelstvu Holubic, napsal tři knihy a velmi aktivně se účastnil veřejného života nejen ve své rodné obci. Zdroj: http://www.mistapametinaroda.cz/