František Langer byl prozaik a dramatik z generace bratří Čapků. František Langer se narodil v židovské, nábožensky vlažné, ale vlastenecky česky smýšlející obchodnické rodině. Její předek přišel do Čech v polovině 17. století jako "hofjude", kterého si přivedl do svých železáren ve Starém Ransku kardinál Dietrichstein. Až Františkův otec se usadil v Praze. Rodina si udržovala způsob židovského života, ale zároveň se snažila přizpůsobit českému okolí. Děti navštěvovaly české školy a když Františkův bratr Jiří nalezl již jako student smysl života v ortodoxním chasidském židovství, rodiče se s tím těžko smiřovali. František Langer zcela splynul s demokraticky a humanisticky smýšlející českou inteligencí, v níž nalezl mnoho přátel. Vystudoval gymnázium a Lékařskou fakultu UK. Doktorát složil v roce 1914. Jako vojenský lékař se dal František Langer v roce 1916 zajmout do ruského zajetí. Působil v legiích jako šéflékař 1. pluku. Po návratu domů zůstal jako lékař v armádě. V letech 1935 - 38 řídil František Langer dramaturgii Vinohradského divadla. V létě roku 1939 odešel do Francie a stanul pak v čele zdravotní služby Československé armády v Anglii. František Langer se stal předsedou československého PEN klubu. Po skončení 2. světové války se zcela věnoval literatuře. Po roce 1948, kdy byl zatčen jeho syn, žil v ústraní. Zdroj: databazeknih.cz
