Frederick Wiseman se k dokumentární tvorbě dostal přes právnické vzdělání. Získal četná filmová ocenění a dále členství v Guggenheimově a MacArthurově spolku.
V institucích, které zkoumal na počátku kariéry – nemocnice, střední škola, základní vojenská služba, centrum sociální péče, policejní okrsek – vládly „problémy“, které odhaloval. Díky tomuto přístupu odkrývá přiznanou i nepřiznanou konformitu a nerovnoprávnost americké společnosti. Wisemanovy filmy jsou také zamyšlením nad demokracií. Jaký portrét americké společnosti jeho snímky podávají, je to , „americký sen“ nebo spíš „klimatizovaná noční můra“?
Jindy se ve svých filmech zabývá méně zřetelně ohraničenými institucemi, jako je svět módy, veřejný park či lyžařské středisko. Vedle zkoumání společenských a etických otázek se nebojí ve svých filmech dotknout i „velkých“ metafyzických témat, jako jsou postižené děti či umírající pacienti. Filmový tvůrce se tak ve svých snímcích snaží zahrnout veškerou lidskou zkušenost. Styl Wisemanových filmů se často označuje jako observační, s kořeny v takzvaném direct cinema. Wiseman také natáčel filmy za hranicemi vlastní země, na Sinaji, v Německu a v Panamě. Pokaždé se však zabýval tématem Američanů v cizině.
V roce 1993 sledoval v rámci filmu Ballet/ Balet zkoušky Amerického baletního divadla v New Yorku a jejich vystoupení po Evropě. Wiseman také dlouho toužil natočit film ve Francii a to se mu povedlo v roce 1995, kdy zdolal instituci ze všech nejfrancouzštější, Comédie Franҫaise. Ve filmech Ballet a La Comédie-Franҫaise si Wiseman klade otázku, jaké podmínky jsou pro uměleckou tvorbu určující, a jak vytvořit takové podmínky, aby režisér, herec či tanečník mohli docílit perfektního, ne-li nepřekonatelného vystoupení, a jak funguje specifický dialekt divadla, který staví do opozice osobní tvorbu a skupinovou spolupráci, které zároveň přesahuje.
Za léta práce se jeho snímky staly zdařilou směsicí pozorování, svědectví, úvah, absence předsudků, odvahy a humoru. Jedná se o dílo stejně komplexní jako jiná fikční díla (román, drama, hudba či film), má stejnou hloubku, rozpory a otázky bez odpovědí. Zdroj: dafilms.cz
