CENTRUM DOKUMENTÁRNÍHO FILMU

logo MFDF Ji.hlavalogo DOK.REVUElogo Inspirační fórum

cs

Jan Lukeš

Rok narození: 1950

Profese: kritik, literární historik, filmový historik, dramaturg, pedagog

Země: Česko

Literární a filmový historik a kritik, editor a publicista. Narodil se v rodině zeměměřičského inženýra a astronoma, matka, původním povoláním švadlena, byla v domácnosti. Absolvoval SVVŠ (maturita 1969) a poté studoval na FF UK češtinu a historii (absolutorium 1976, PhDr. 1981 diplomovou prací Význam Rozhledů pro formování Moderny). V letech 1975–1987 pracoval jako čistič oken v pražském Úklidu. 1987–1989 byl výzkumným pracovníkem Čs. filmového ústavu, 1988–1991 externím pedagogem dějin a estetiky filmu na Pedagogické fakultě v Plzni, 1989–1998 šéfredaktorem Filmových listů, zpravodaje Letní filmové školy v Uherském Hradišti, kde je dodnes dramaturgem, lektorem a moderátorem. V roce 1990 byl komentátorem Lidových novin, v letech 1991–1994 vedoucím kulturní rubriky Lidových novin, současně v letech 1990–1992 pracoval jako redaktor nakladatelství Scéna. Do filmového ústavu (od 1992 Národní filmový archiv) se vrátil v roce 1994 jako vedoucí edice, řídí odbornou řadu filmových titulů Knihovna Iluminace. Zdroj: slovnikceskeliteratury.cz

Publikace autora

Diagnózy času

Diagnózy času

Jan Lukeš
2013 / 447 stran

Autor Jan Lukeš, známý filmový historik a kritik, přibližuje cestu československého filmu od úplných počátků přes novou vlnu až po začátek druhého desetiletí 21. století. Barvitě vystihuje tvorbu v rámci historických peripetií, které film stejně jako jiná umění donutily uzavírat kompromisy s ideologiemi nebo zákonitostmi, s nimiž se musí vyrovnávat. Dějiny české a slovenské kinematografie jsou skoro stejně tak dlouhé jako dějiny filmu vůbec: už půl roku po první filmové projekci bratří Lumiërů se v červenci 1896 promítalo také v Čechách a v roce 1898 vznikly i první původní české snímky, dokumentární i hrané. Cesta československého filmu od amatérismu k profesionalitě, od němých snímků ke zvukovým, od úplných počátků přes novou vlnu až na začátek druhého desetiletí 21. století je zde pojednána v rámci historických peripetií, které film stejně jako jiná umění donutily uzavírat kompromisy s ideologiemi nebo zákonitostmi, s nimiž se musí vyrovnávat. [databazeknih.cz]

Srdcerváč

Srdcerváč

Jan Lukeš
2005 / 313 stran

Jiří Stránský popisuje takřka idylické prvorepublikové dětství, skautská léta (skauting měl v rodině tradici, stejně jako Sokol), poté však následují trpká 50. léta a s tím i zatýkání celé rozvětvené rodiny. Již v roce 1953 byl Stránský zatčen a odsouzen na 8 let. Ve vyprávění nechybí ani krátkodobá emigrace s rodinou po srpnu 1968 do Rakouska a Francie. Autor knihy, filmový a divadelní publicista, neopomíjí ani scénáristickou dráhu J. Stránského. Přes všechny životní peripetie, kterými Stránský musel projít, je ve svém projevu značně optimistický i v dnešní době. | Rozhovor J.Lukeše s českým spisovatelem J.Stránským o dětství, letech dospívání, rodině a v neposlední řadě o české literatuře a komunistických lágrech.

Realizováno za podpory:

Spolufinancováno EU
MPO
Ministerstvo kultury
Jihlava
Státní fond audiovize
Kraj Vysočina
Dále spolupracujeme