CENTRUM DOKUMENTÁRNÍHO FILMU

logo MFDF Ji.hlavalogo DOK.REVUElogo Inspirační fórum

cs

Otakar Vávra

Rok narození: 1911

Profese: režisér, scenárista, pedagog

Země: Československo

Český filmový režisér, scenárista a pedagog. Studoval v Brně a Praze architekturu. Během let 1929–1930, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku 1931 Otakar Vávra produkoval experimentální film Světlo proniká tmou (i následující krátké filmy Žijeme v Praze a Listopad byly experimentálními snímky). Prvním filmem, který režíroval, byla Filosofská historie z roku 1937. Dalším filmem byl Cech panen Kutnohorských, kde si zahrála Zorka Janů, sestra známé Lídy Baarové. Zorka Janů hrála i ve Vávrových filmech ze 40. let Podvod s Rubensem a Pacientka Dr. Hegela. Její sestra Lída Baarová hrála ve Vávrových filmemch Panenství, Maskovaná milenka, Dívka v modrém a Turbína. Po roce 1945 natočil Krakatit, film se silným protiválečným poselstvím. Po únorovém komunistickém puči roku 1948 se přizpůsobil nové situaci a točil a produkoval filmy oslavující nový režim nebo epické historické fresky podporující oficiální interpretaci české historie: Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. V dalším desetiletí se režim stal liberálnějším a toto období přineslo jeho nejhodnotnější filmy: Zlatá reneta, Romance pro křídlovku a především Kladivo na čarodějnice. Podobně jako celý český film, v šedesátých letech 20. století prožíval mimořádné tvůrčí období. Po pádu socialismu stát víceméně přestal dotovat kinematografii a jeho posledním dlouhometrážním filmem tak zůstala Evropa tančila valčík. Celkem natočil na padesát filmů. V padesátých letech společně s jinými českými režiséry pomohl založit FAMU, na které vyučoval po pět dekád (od roku 1963 jako profesor). Jeho studenty byli Miloš Forman a jiní představitelé české nové vlny. Z FAMU odešel v roce 2008. Zdroj: cs.wikipedia.org

Publikace autora

Paměti, aneb, Moje filmové 100letí

Paměti, aneb, Moje filmové 100letí

Otakar Vávra
2011 / 323 stran

Druhé doplněné vydání vzpomínek českého filmového režiséra Otakara Vávry, jež jsou ohlédnutím za více než sedmdesáti lety jeho života u filmu.

Století Otakara Vávry

Století Otakara Vávry

Otakar Vávra
2001 / 77 stran

Knihou svého života listuje uznávaný český filmový režisér Otakar Vávra. Dvacáté století se v jeho osudu odráží podobně jako v osudu herečky Lídy Baarové. Obědy s Goebbelsem, večírky s Mandlovou,směrnice od Reicina a němé příhlížení stalinským procesům, metály od Husáka - to vše charakterizuje osud umělce, jehož filmové dílo je stejně rozporuplné jako on sám. Vávra se nebrání přímým otázkám, reaguje však s vrozenou diplomacií a uměním manipulace se slovem. Přesto dává knížka nahlédnout pod povrch komplikovaných událostí o něco víc, než se dalo očekávat. VZ 20010820 OCH S4alh PRAMÁTI(piktogram) | Rozhovor Petra Žantovského s filmovým režisérem Otakarem Vávrou.

Zamyšlení režiséra

Zamyšlení režiséra

Otakar Vávra
1982 / 319 stran

Zamyšlení režiséra

Zamyšlení režiséra

Otakar Vávra
319 stran

Kniha vzpomínek, které měly sloužit jako základ filmové učebnice pro posluchače FAMU. Názory zkušeného režiséra na filmovou práci a charakterizace jejích jednotlivých složek.

Realizováno za podpory:

Spolufinancováno EU
MPO
Ministerstvo kultury
Jihlava
Státní fond audiovize
Kraj Vysočina
Dále spolupracujeme