CENTRUM DOKUMENTÁRNÍHO FILMU

logo MFDF Ji.hlavalogo DOK.REVUElogo Inspirační fórum

cs

Petr Szczepanik

Rok narození: 1974

Profese: spisovatel, pedagog, kritik, badatel

Země: Česko

Petr Szczepanik je historik filmu a médií, docent na Masarykově univerzitě v Brně, vědecký pracovník v Národním filmovém archivu, bývalý šéfredaktor časopisu Iluminace. Zabývá se mj. mediální kulturou třicátých let, historií myšlení o filmu a dějinami studia Barrandov. Z publikací: Nová filmová historie (ed., 2004), Tvořivé zrady (ed. s P. Marešem, 2005), Stále kinema (ed. s J. Andělem, 2008). Zdroj: hostbrno.

Publikace autora

Konzervy se slovy

Konzervy se slovy

Petr Szczepanik
2009 / 526 stran

Uzlovým bodem ve vývoji elektroakustických médií 30. let, jenž v mnohém předznamenal mediální průmysl současnosti, byl nástup zvukového filmu. Tato kniha, navazující na tzv. novou filmovou historii a archeologii médií, jej zkoumá jakožto nejvýznamnější strukturní transformaci čs. kinematografie, jež předcházela znárodnění. Namísto filmů jako uměleckých děl nebo režisérů jako jejich autonomních tvůrců si všímá celé kinematografické "instituce" zahrnující organizaci produkce, distribuce a kin, stejně jako podmínky každodenní zkušenosti publika. [databazeknih.cz]

Továrna Barrandov

Továrna Barrandov

Petr Szczepanik
česky / 419 stran

Na Barrandově se dnes natáčí víc zahraniční než domácí filmy, ale do roku 1990 tamní studio platilo za symbol a pomyslné centrum české kinematografie. Kniha je prvním pokusem o historii tohoto centra. Nezabývá se jen výjimečnými herci a režiséry, ale celým „světem filmu“, jeho organizací práce, vnitřním sociálním životem, nepsanými pravidly a konflikty s politickou mocí. Jak filmaři přemýšleli a tvořili v dobách, kdy si stát uzurpoval roli monopolního filmového výrobce a komunistická strana rozhodovala o kulturní hodnotě filmů i kariérách jejich tvůrců? Jak reagovali na nápad aparátčíků udělat z filmových studií továrnu, která bude vyrábět podle stejných plánů a norem jako těžký průmysl? Proč se komunistickému režimu nepodařilo nahradit filmové veterány novým typem proletářských „tvůrčích pracovníků“? Jaké změny v organizaci produkce umožnily obrovské mezinárodní úspěchy českého filmu a nástup nové vlny šedesátých let? Proč se na Barrandově dařilo vždy nejlépe ze všech žánrů komedii a jakou roli sehrála parodie v procesu emancipace filmového smíchu od propagandy? Na tyto a další otázky odpovídá kniha, která si za východisko volí každodenní zkušenost filmařů v zestátněných studiích, pod dozorem totalitní moci. (zdroj:.academia.cz)

Realizováno za podpory:

Spolufinancováno EU
MPO
Ministerstvo kultury
Jihlava
Státní fond kinematografie
Kraj Vysočina
Dále spolupracujeme