Lea Petříková
Výpis filmů autora
Dějiny plátěného filmu
Lea Petříková / Česká republika / 2021 / 6 min. 3 sec.
Kapitola z cyklu experimentálních snímků If I Ever Lose My Eyes sleduje představitele Hnutí plátěného filmu. Ladislav Valeš chápe filmové médium jako Turínské plátno, které otiskuje nejen povrch, ale i to, co nás přesahuje. Stejně tak autorka cyklu otiskuje Valešovu tvář a postavu do černobílé krajiny kolem Klapého. Křivky mostu a náhrobních kamenů představují architektonické tvarosloví lidské mysli, v níž se prolíná realita a fikce, vědomí a podvědomí. „Film jako takový je nedostatečný, je to jen povrch. Začali jsme přemýšlet, jestli se dá dostat hlouběji, dál. Film by měl být hlavně posun někam jinam.“
If I Ever Lose My Eyes
Lea Petříková / Česká republika / 2023 / 62 min. 25 sec.
Když zavřeme oči, svět kolem nás zmizí, ale v našem nitru se objeví nový. Po stopách lidí, hledajících tento neviditelný svět, se vydává vizuální umělkyně Lea Petříková. Jako bránu do rozšířené reality nevyužívá psychedelika, ale záhadná místa. Hora, kde sídlí ďábel, kámen s otiskem Kristovy nohy, rampa pro přistání UFO nebo krypta s prastarými nápisy představují zkratky do abstraktních, imaginárních či duchovních světů. Takovou branou je i filmové médium, které je jako turínské plátno malované světlem a stínem a představuje magický otisk něčeho většího.„Film by mohl být něco jako turínské plátno, tím, že se otiskne něco většího. Nejde jen o to zachytit, ale zachytit něco, co nás přesahuje, a udělat to tak, abychom mohli zažít i ten přenos.“ — Ladislav ValešDo češtiny je tlumočena druhá projekce filmu.
Podle čaroděje
Lea Petříková, Lea Petříková / Česká republika / 2020 / 18 min. 18 sec.
Francouzsko-mexická surrealistická umělkyně Alice Rahon natočila v roce 1947 svůj jediný film s názvem Čaroděj, který se však ještě před prvním uvedením ztratil. Z toho vzešel sen o nikdy neviděném díle, setkání s osobností, na kterou se neprávem zapomíná, i výlet do krajin obrazu, zvuku a imaginace.
Realizováno za podpory:
