Dějiny plátěného filmu

Kapitola z cyklu experimentálních snímků If I Ever Lose My Eyes sleduje představitele Hnutí plátěného filmu. Ladislav Valeš chápe filmové médium jako Turínské plátno, které otiskuje nejen povrch, ale i to, co nás přesahuje. Stejně tak autorka cyklu otiskuje Valešovu tvář a postavu do černobílé krajiny kolem Klapého. Křivky mostu a náhrobních kamenů představují architektonické tvarosloví lidské mysli, v níž se prolíná realita a fikce, vědomí a podvědomí.


„Film jako takový je nedostatečný, je to jen povrch. Začali jsme přemýšlet, jestli se dá dostat hlouběji, dál. Film by měl být hlavně posun někam jinam.“