Liryc Dela Cruz
Výpis filmů autora
O koncích
Liryc Dela Cruz / Filipíny, Itálie / 2020 / 82 min. 57 sec.
Melancholií prostoupené černobílé obrazy opuštěného města a lidských obydlí, v nichž se čas vleče a vzniká tak prostor pro niterné úvahy a rozjímání. Film je autorovou intimní výpovědí z izolace, v níž předčítá dopisy matky, tesknící po svém synovi, kterého čtyři roky neviděla. Ve slovech plných něhy, bolesti i náboženského přesvědčení se mísí vzpomínky na minulost s vírou v budoucí společné okamžiky. V textu pronášeném tichým hlasem kontrastuje světlo a tma, stejně jako v podmanivých záběrech plných šerosvitu. Bez příběhu, dialogu či napětí snímek vybízí k poklidné divácké kontemplaci. „Filmy jsou vzpomínky; kinematografie je paměť. Myslím, že film existuje, aby zachytil naši existenci, neznámo a paměť celého světa.“ L. Paolo Dela Cruz
Santelmo
Liryc Dela Cruz / Itálie, Filipíny / 2021 / 52 min. 15 sec.
Encyklopedie popisují oheň svatého Eliáše jako neškodný meteorologický jev způsobený silným statickým nábojem. Ve filipínské mytologii je „santelmo“ zbloudilá duše zesnulého člověka, která zatím nenašla klid. Podobně smír se světem marně hledají mladíci putující přírodou v této hypnotizující černobílé poémě, která svým kontemplativním tempem připomene tvorbu Lava Diaze. Tři mladí muži, jejichž bezcílnou pouť provází jen šumění listů, šelest trávy, cvrkot hmyzu a zpěv ptáků, mluví o lidech, kvůli nimž trpěli a kterým se plánují pomstít. V jejich osvobození jim ale brání vzpomínky, které zabít nemohou. „Existujeme v nicotě. Žijeme hledáním odpovědí.“
Zprávy z neznámých nemocí
Liryc Dela Cruz / Filipíny / 2017 / 62 min. 0 sec.
Minimalistický observační portrét devadesátičtyřleté Concepcion představuje život člověka trpícího již padesát let psychickou chorobou. Babička autora snímku se po nervovém zhroucení rozhodla izolovat od zbytku světa a vypořádat se s nemocí sama. Ve své samotě je pronásledována náhodnými vzpomínkami, halucinacemi a postupně se začíná potýkat se ztrátou paměti a rozumu. Černobílý snímek plný melancholické nálady citlivě zachycuje témata stáří, nemoci a lidské samoty. Pomalé tempo a malé množství dialogů napomáhají divákovi přenést se do světa trpící osamocené ženy nenápadným a vysoce sugestivním způsobem. „Milá babičko, pokud si jednou všimneš, že jsem se ztratil ve tmě, připomeň mi prosím utrpení a paměť našeho národa. Moje křehké srdce může zachránit jen historie a pravda.“ L. P. Dela Cruz
Realizováno za podpory:
