I když mi nerozumíte

Kwang-Ja si jakožto operátorka korejské linky bezpečí vyslechla za posledních pětačtyřicet let nespočet příběhů zoufalých lidí, kteří byli mnohdy rozhodnuti skoncovat se životem. Jak můžeme pomoci těm, jejichž bolest jsme sami nikdy neprožili? Krátký film sice nenabízí řešení problematiky sebevražd, avšak prostřednictvím evokativních obrazových záblesků umožňuje na chvíli se vcítit do těch, kteří byli smrti tak blízko.


„Rozhovory na korejské lince bezpečí probíhají pouze po telefonu, takže záznam je jen zvukový. Poté, co jsem rozhovory opakovaně poslouchala, jsem na kameru zachytila obrazy, které vyslechnuté příběhy doplňovaly... Tím vším jsem se snažila zhmotnit neviditelné.“ (Ji-Yoon Park)