Muž s kamerou

Minimalistický dokument si zakládá na jednoduché nesignalizované konfrontaci lidí s objektivem. Režisér filmu se vydal s kamerou na rameni do holandského vnitrozemí se záměrem bez jakéhokoli zdůvodňování vystavovat spoluobčany pohledu záznamového zařízení. Výsledné dílo můžeme číst jako sociologický experiment. Ale také jako další ilustraci efektu pozorovaného v dokumentu – lidé se před kamerou přestávají chovat přirozeně a mají sklony pózovat. Hlavně ale jde o brilantní ukázku práce s „kreativními omezeními“, jak nám ji dříve už předvedl třeba Lars von Trier ve spolupráci s Jørgenem Lethem.


„Je pro mě důležité jak zkoumání lidské povahy, tak filmové médium samo o sobě. Zajímalo mě, jak by se lidé chovali a reagovali v situaci, kdy se radikálně zbavíte veškerých konvencí filmové tvorby a společenského chování.“ (Guido Hendrikx)