Cesty na Sibiř

Druhá kniha vyprávění o cestě za šamanskými tradicemi popisuje další autorovu pracovní návštěvu v Jakutsku po roce 2002 a sugestivně popisuje jeho dlouhodobý pobyt mezi kočovníky, s nimiž pracoval a kteří mu dovolili nahlédnout do svého života. | Oproti první knize se autor daleko více rozepisuje o osobních problémech, dojmech a pocitech, zpovídá se ze složitého milostného vztahu s nekonvenční ženou z Žigansku, města, které je jedním z posledních větších center jeho sibiřské cesty. Komplikovaný vztah provází hrdinu i v letech, která tráví v Praze nad výsledky své první cesty, a s níž chce v budoucnu spojit svůj život. Do tundry nyní odchází sám, plný pochybností o smyslu své práce a jen postupně překonává propastné kulturní bariéry a pomalu proniká do všedního života chovatelů sobů. Poznává jejich mentalitu, jejich jednoduchá přání a silně si uvědomuje i negativní vliv, který má na život těchto prostých lidi nezadržitelný vpád současného světa. Cizí prostředí a citová osamělost hrdinu nutí k úvahám o sobě samém, o smyslu života i své práce.